CZECH GIRLS ON ERASMUS: Den 4 a 5 - partyparty, kocovina

<3 HUELVA <3

Ahoooj!

Je pátek a náš den začíná asi v 18:00, pač až do té doby jsme nedělaly vůůůůbec nic.

Vydaly jsme se do města, kde byl sraz a šly jsme na Tour de Huelva, pořádanou ESN organizací. Celá tour byla docela nuda, protože jsme chodili jen po památkách, ale poslední zastávka byl asi nějaký záliv nebo co a tam bylo krásně.

Následovala cesta zpátky do města a nás pár vyvolených, kteří věděli, kam se jde, jsme se sešli v baru La Taberna, kde jsme se začali rozpíjet. Objednali jsme si Tapas mondatidos, což je něco jako panini a je to strašně dobrééé. A k tomu samozřejmě „tres vinos blanco“. A užívali si spolu s dalšími pár lidmi fajn večer. Mezitím nám taky Brian doporučil, ať vyzkoušíme „tinto de verano“. Tak jsme zkusily. Bylo to červené víno s nějakou citronovou limonádou a hodně se to podobalo sangrii. A tak jsme na střídačku pily vino blanco a tinto de verano.

Potom co jsme každá vypily zase asi tak láhev vína nám oznámili, že jim došlo. Chápete to? Už po druhé, co jsme se objevily v nějakém baru, jin došlo bílé víno. Supeer!!! Takže jsme byly nuceny přejít na červené a jelikož ho šla kupovat Peťka, tak vzala pro jistotu celou láhev za 3 éčka. Mezitím se kolem nás motá hrozně moc lidí, teda chlapů, kamarádů, protože žádné kamarádky jsme si tady ještě nenašly a ani to moc nemáme v plánu. Pasqual, Eduardo, Mario, Brian, Francesco (jedno velké ACH BOŽE!).

Po chvíli se s námi Mario loučí, že se jdou ještě rozpíjet někam dál, a že se třeba ještě potkáme. To si piš, že se potkáme, i kdybychom měly prolézt každý klub v Huelvě!

Potom se objeví i Edu, že se jdou někam rozpíjet, jestli chceme jít s nimi. Why not? Takže běžíme do nějakého obchůdku nakoupit si další dvě láhve vino blanco a jdeme k někomu na byt. Ano mami, zase jsme šly k někomu cizímu na byt. Nakonec ale zjišťujeme, že vůbec cizí není a že je to náš kamarád Javi (který se strašně podobá Jacobovi ze Stmívání!).

Vlevo náš Javi, vpravo Jacob. To je podoba cooo? :-D

Šly jsme s nějakou bandou Španělů, kteří úplně moc neuměli anglicky, ale nějak jsme se domluvili. Taky jsme jim v jednu chvíli musely ukazovat, kam vlastně mají jít, jelikož Javi je náš skoro soused a oni byli docela ztracení.

No nic, opět docela nepozvané se objevujeme u někoho na bytě, kde je kdo? Anooo, Mariooo!!! :D Haaaa, našly jsme tě!!! Mario nás představuje ostatním neznámým lidem, jako své tři ztracené dcery. (To, že je náš otec vzniklo z toho důvodu, jak nám vždycky se vším pomáhá a je prostě super!). Javi neměl na bytě otvírák na víno (aspoň víme co mu dát jako dárek, až tam zase příště nepozvané přijdeme na party) a tak se nám Antonio (který vypadá úplně jako Zayn z 1D) postaral o otevření nožem (další důvod proč ho milovat!).

Vlevo Zayn z 1D, vpravo Antonio (ach bože!)

Po vypití další láhve se přesouváme opět do centra do baru Mombasa, který je tady hodně populární. Opět nasedáme do aut s cizími lidmi a necháváme se unášet. Peťka s Andy se vecpou do auta s Mariem, Nikouš zase k Javimu a dalším 3 Španělům.

V klubu už nám to tak trochu splývá… prostě partyparty, hodně tinta, noví kamarádi a tak.

Po nějaké době se Edu rozhoduje, že jde do jiného klubu a tak jdeme s ním. Jelikož jsme ale dost pomalé, tak se nám na první křižovatce ztratí. Takže pass a chceme jít domů. Ale nevíme, kde jsme. Potkáme pár policistů, ukážeme jim mapu, ti nás navedou, my přikyvujeme, že už víme, jak domů, ačkoliv jsme úplně lost a drunk.

Potom se stala naprosto nesmyslná věc, všechny jsme se rozdělily. Nikuša šla hledat cestu domů, Andrejka šla taky domů, ale jinudy a Peťka šla zpátky do Mombasy. Jelikož Nikuša po dvaceti krocích zjistila, že opravdu neví kde je a potkala policajt, vecpala se jim do auta a prostě se nechala zavézt domů. Ano, policejním autem s majáčkem a tak! Peťka s Andrejkou našly naprosto nepochopitelně cestu domů pěšky, každá jinudy, ale přece jen všechny cesty vedou k někomu domů! Kde už je Nikuša vítala máváním z okna.

Kolem 5 hodiny ranní se všechny potkáváme doma a zjišťujeme, že jestli jsme si v úterý myslely, že jsme drunk, tak to bylo nic oproti tomu, jak moc drunk jsme byly v pátek.

Jdeme spát, probouzíme se asi v 9 s příšernou kocovinou a celou sobotu jen proležíme.

Zítra chceme jít na pláž, ale moc tady nemůžeme plánovat, protože nikdy nevíme, co bude.

Opět pár fotek na závěr.