neděle 23. listopadu 2014

Lisabon a něco o tom, jak nám došla teplá voda, čisté oblečení a stejně jsme odjely

Ahoooj!!!



Po docela dlouhé době se opět hlásíme z našeho studijního pobytu :-) Jak už někteří z Vás vědí, tak jsme se rozhodly si to tady prodloužit, protože why not, že? Je nám tady dobře, doma nás čeká tak akorát bakalářka, tak proč si to tady o půl roku déle neužít, když máme tuto možnost :-)

A protože tady jenom nepaříme a nestudujeme, ale taky občas cestujeme (no dobře, byl to náš první větší výlet, ale my se polepšíme), tak jsme se rozhodly, že Vám o tom, jak jsme se měly, něco napíšeme :-)

Ale než začneme se samotným výletem, tak se taky musíme pochlubit, jak fajnově jsme se měly před odjezdem.

Minulý týden tady nebylo zrovna nejhezčí počasí a docela často pršelo, takže nás ani nějak moc nenapadlo prát prádlo, protože by stejně neuschlo. A tak jsme braly zásoby ze skříní, dokud nepřišel čtvrtek (den před odjezdem) a my zjistily, že nemáme čisté oblečení na náš víkend plný zážitků. Venku bylo příšerné počasí a v bytech už je taky docela chladno, takže i kdybychom si ráno vypraly, stejně by to neuschlo. A tak nám nezbylo nic jiného než naběhnout do našeho milovaného Primarku a zbytečně utratit pár kaček za nové oblečení, které jsme vůbec nepotřebovaly. Výborný začátek!

Dále, jak už jsme psaly, žijí tady sto let za opicemi a používají plynové bomby na ohřev vody. Skoro dva měsíce se nám dařilo vyžít s jednou bombou, takže bylo jen otázkou času, kdy v ní dojde plyn. Co myslíte? Nedošla nám den před odjezdem teplá voda? No.... došla! Takže super rychlá studená sprcha byla nutností.

Nedá se nic dělat, ráno odjíždíme, ohřejeme se v hostelu :-)

V pátek máme sraz v 9 hodin u školy. Jediní, kteří přišli na 9, byli Češi, Slováci, Poláci a Rumuni. Zbytek lidí se tak nějak sešel až kolem půl 10 a odjezd byl těsně před 10. Klasika!

Cesta autobusem byla fajn, trvala něco přes 4 hodiny a hned po přejetí hranic jsme poznali, že to už není naše staré známé Španělsko, ale Portugalsko, kde už od samého začátku byla překrásná příroda. Konečně nejenom palmy a písek :-)

Po příjezdu do Lisabonu jsme se šli ubytovat do moc hezkého hostelu - http://www.equity-point.com/es/albergues/equity-point-lisboa/general-information.html - vřele doporučujeme pro kohokoliv, kdo by chtěl jet na pár nocí do Lisabonu. Krásné pokoje, čisto, milý personál, recepce 24 hodin denně, v centru města a snídaně v ceně.

Takže po ubytování jsme znova naskákali do našeho autobusu a jeli se podívat na Belém, Klášter sv. Jeronýma a hoodně zdálky taky na Most 25. dubna a na sochu Cristo-Rei. Což nás dost mrzí, jelikož zrovna tyhle památky (nebo symboly Lisabonu, jak chcete :)) jsme chtěly vidět zblízka. Ale bohužel.

Když jsme přijeli na místo, měli jsme asi hodinu rozchod a potom sraz, že se půjdeme někam společně podívat po památkách. Jelikož jsme Češky, tak jsme si na celou cestu nabalily svačinku, a tak se nám nestalo to, co ostatním 96 spolucestujícím, že je přepadl nepřekonatelný hlad. Tudíž ve svém volnu se všichni kromě nás vydali do McDonaldu a my si mezitím mohly udělat krásné fotky.

Po hodině jsme se sešli, prošli s ostatními všechno, co už jsme viděly, i když oni toho zas až tak moc neviděli, jelikož se setmělo a začala parádní bouřka, takže jsme se rozutíkali do autobusů a odjeli. Jak už to tak bývá, tak se 4 nadšenci ztratili, na což jsme přišli až po nějaké době a tak dva autobusy s 96 lidmi jezdili po Lisabonu a hledali ostatní :-) Po hodině se všichni shledáváme, odjíždíme do hostelu a kolem půlnoci odcházíme na nějakou velkou párty do centra.

Party pro nás byla uspořádána v asi nejdražším klubu, který v Lisabonu našli. Jen při vstupu do klubu byla kontrola horší než na letišti. Ukazovat kabelky, projít scanerem atd. No, takže jsme se tam podívali, zašli si tam na záchod a asi po 15 minutách všichni odešli jinam.

V sobotu ráno byl sraz v 10 hodin a šlo se na památky. Klasicky se vycházelo v 11. Přišli jsme na tramvajovou zastávku, ze které se mělo jet na Hrad Sao Jorge. Tramvaj byla malinká a jezdila asi každých 30 minut. Tak se 40 z nás rozhodlo jít na hrad pěšky. Dorazili jsme tam asi za 20 minut a čekali na ostatní. Čekali a čekali a čekali. Nakonec se po asi 2 hodinách objevil zbytek naší výpravy s tím, že si zašli ještě na kafe ... Bez komentáře raději.

Nálada mezi všemi byla na bodu mrazu. Prošly jsme si hrad a potom jsme se rozhodly, že si zbytek Lisabonu raději projdeme samy. Viděly jsme Kostel bez střechy a Obchodní náměstí, nakoupily jsme suvenýry, zašly si na oběd, potom na kafe a byly jsme spokojené.

V neděli ráno byl sraz v 9 hodin a odjížděli jsme z hostelu do městečka Sintra. Pochopitelně jsme vyjeli v 10 (né, nevymýšlíme si to!). Sintra je malé městečko, které je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Jednalo se o obrovské rozlehlé parky plné různých historizujících staveb. Za parky je celé Sintranské pohoří, které se táhne vlastně až k moři. Vyšplhali jsme na jeden z kopců, prohlédli jsme si krásný výhled a zároveň jsme si prošli Palácio Nacional da Pena. http://www.peacetour.com.tw/images/Product_Page/Europe/Portugal/Palacio%20Nacional%20da%20Pena.jpg

Když už jsme byli dostatečně promrzlý, šli jsme se připojit k ostatním a čekat na autobus, který nás sveze k našemu autobusu do Huelvy. To by se ale nesměl nikdo údajně ztratit a 4 ostatní je šli hledat. Po dalším čekání jsme zjistili, že se nikdo neztratil a mohli jsme konečně odjet.

I přes pár nějakých problémů a stálé čekání na nic jsme si výlet moc užily a těšíme se až zase někam vyrazíme :-)

Hasta luego!

Nikouš, Peťka a Andy

























neděle 26. října 2014

Na týden Erasmákem - Janča

Zažila jsem skvělý týden ve španělském městečku Huelva, kde jsem bydlela u mých českých kamarádek, které zde studují. Letěla jsem sama na jeden týden (od čtvrtka do čtvrtka) a teď jsem dostala za úkol sepsat dojmy z mého pobytu. Pojďme se tedy společně podívat na zážitky jednotlivých dnů.

ČTVRTEK

Poté co jsem vystoupila z letadla, jsem chtěla zlíbat zem pod nohama, za to že jsem doletěla v pořádku, a tam kde jsem měla (paní v Praze mě totiž chtěla poslat do Moskvy :D). Ne zase tak hrozné to nebylo, k mému překvapení je cestování letadlem lehčí než vlakem. U východu mě vyhlížela Nikuška  a odvezla si mě domů. Doma mě už čekala Peťka s Andrejkou, s nachystanou večeří, tak jsem se nabaštila a upadla do kómatu.

PÁTEK

V pátek ráno měly holky školu, tak jsem šla s nimi, abych si prohlédla, kde vlastně studují. Profesor (Pedro se myslím jmenoval) byl sympatický chlapík, vysmátý od ucha k uchu a hodinu vedl opravdu kreativně. Uprostřed hodiny jsme tancovali španělské tance a skákali do rytmu španělské hudby, což se u nás opravdu nestává (i když, co bych chtěla když studuju účetnictví a daně, tam moc příležitostí k tancování není, jen když nám vyjde třeba rozvaha, haha :D). Na konci hodiny jsem si oddechla, že se mě Pedro na nic nezeptal a s Nikoušem jsme vyrazily na pláž. Co vám budu povídat, první pohled na oceán mi vyrazil dech, byla to nádhera…No a večer už mi konečně holky ukázaly pravou španělskou párty. Zašly jsme do Taverny [taberny] na tapas a slavné tinto. Následoval další bar, kde jsem ochutnala španělské víno Mistela (ble, díky Bohu za moravská vína :D). S pozdější hodinou jsme přitvrdily a zašly do baru City rock, kde jsem si dala hořící panák Inferno, který jsem moc nezvládla a trošku se popálila :D. Pak jsme pokračovaly do tanečních barů s názvem Mombasa a Ego (tequilly, tanečky, krásní chlapi <3) a ráno kolem 5-6 hodiny domů.

SOBOTA

V sobotu jsme vyrazily na trhy v Gibraleonu. Tam jsem ochutnala churros, projely jsme se na kolotočích a vydaly se zpět do Huelvy. Večer mě holky vzaly na most, ze kterého jsme pozorovaly západ slunce (romantika jako blázen). Kousek od mostu je restaurace Bonilla, s příjemnou (hlavně pánskou) obsluhou, číšník nás vyfotil a na závěr nabídl i panáka na účet podniku, mňam. Holky si daly k jídlu nějaké mořské plody a protože jsem chtěla ochutnat něco nového, tak jsem si dala hamburger s hranolkama :D. Ale i tak byl vynikající.

NEDĚLE

Neděle se nesla v duchu válení šunek na pláži. No chvilku jsme si i zahrály volejbal a holky šly plavat. Já jsem je pozorovala ze břehu, protože na mě byly moc velké vlny a bála jsem se že mě spláchnou :D.

PONDĚLÍ

V pondělí šly holky opět do školy a já jsem vyrazila na nákupy co Primarku, což jsem asi dělat neměla, protože jsem utratila všechny eura :D (takže bacha na to). Večer jsme si zašly na bagetky do 100 Montaditos a samozřejmě na tinto.

ÚTERÝ

Jelikož holky tu školu opravdu neflákají tak tam chuděrky musely být přes den (ve 34 °C) a já jsem pěkně odpočívala na pláži, a zároveň jsem tam byla i naposledy L. No a večer jsme vyrazily na karaoke s Brianem (<3). Španělé to tam pěkně rozjížděli, tak jsme se nenechaly zahanbit a zazpívaly jsme jim nějakou tu českou písničku (Mandrage – Šrouby a matice), jak to znělo jsme naštěstí neslyšely :D.

STŘEDA a ČTVRTEK

Spánek do 13:15, pak přes den flákání a příprava na Black and White party. Ještě předtím než jsme vyrazily k našim polským kamarádkám (tímto zdravím Beatku a Anetku) jsme si zašly na večeři a konečně jsem vyzkoušela nějakou tu „mořskou potvoru“. Dala jsem si s Nikušou smaženou sépii, no můj šálek kávy to nebyl, ale brambory s omáčkou k tomu byly mňamka a tinto samozřejmě taky :D Následovala už zmiňovaná Black and White párty, která byla skvělá. Holky nelhaly, když říkaly, že středy jsou nejlepší. Jely jsme nonstop. Kolem 6 hodiny ranní jsme dorazily domů, a kdyby mi za pár hodin neletělo letadlo, tak jsem tam beztak ještě doteď. Hodila jsem rychlou sprchu, kafe a po rozloučení jsem vyrazila na autobusák. Naštěstí jsem cestu domů zase úspěšné zvládla.

No a teď už jsem zase doma, v zimě…není nic lepšího, než když jdete ve tři hodiny ráno domů ve 25 °C, to mi bude chybět. Za celou dobu jsem poznala spoustu úžasných lidí, z různých koutů světa (např. z Polska, Itálie, Německa, Japonska i Ekvádoru (:D) atd.) a všichni to byli skvělí a přátelští lidé. Také jsem zjistila, že mi bylo 12 let němčiny úplně k ničemu, protože jsem německy řekla asi dvě věty :D.

Trochu mě mrzí, že jsem nikdy nenašla odvahu a Erasmus taky nezkusila. Teď mi už zbývá jen holkám závidět to úžasné počasí, skvělé lidi a akce. J :-*





Inferno

Mistela

Typicky španělské jídlo - hamburger :P

Nachos

Sépie, hranolky se sýrem a slaninou a patatas bravas

Krevetová lízátka

Bagetky z Montaditos

Tinto

Krevetové trumpetky

Mražený jogurt

Gibraleon


Mušle

Churros

I na kolotoč jsme si zašly :-)

Procházka po Huelvě

Romantika :-)


 Západ slunce - musí být :-) 


Kočičky před Black and White party

Se Spartakem

Warm up u Polek

Karaoke s Brianem :-)

Těžko popsatelná situace :-) Už nebyla volná zásuvka v kuchyni a tak jsme si musely přenést mikrovlnku do obýváku :-D



Vaše Janička


pondělí 20. října 2014

Jak to tady máme se školou

Zdáárek...

Trošku to flákáme, co? My víme, ale není to tím, že bychom neměly čas psát. Spíš není moc věcí, které by stály za článek :-/ Je to pořád jenom párty, spánek, jídlo, pití, škola, párty, spánek, jídlo, pití ...

Prostě nic moc zajímavého ...

To, že tady pořád jen paříme a užíváme si života už asi všichni víte. Ale zjistily jsme, že některé z Vás zajímá i něco o škole.

Tak tady to máte:

Už jsme tady přesně 35 dní - 5 týdnů. Do školy bychom měly chodit, dneškem počínaje, 4.týden. Všehovšudy jsme byly ve škole doposud asi 5 krát. A né, není to tím, že by se nám tam chodit nechtělo, ale většinou, když jsme přišly, tak buď ten daný předmět vůbec nebyl nebo nepřišel vyučující. Ano, prý je to tady normální. Aniž by Vám kdokoliv cokoliv řekl nebo napsal, výuka se prostě jen tak zruší.

Ale to není tak úplně všechno. Je tady bordel úplně ve všem. Absolutně nic tady není zorganizované.

Abychom začaly od začátku. Někdy v červnu jsme si ještě v ČR na naší OU vyhledaly a zapsaly předměty, které Universidad de Huelva nabízela Erasmus studentům. Vesele jsme si zvolily dvě angličtiny, španělský kurz a nějaké dva další. To by nám ale koncem června nesměl přijít email, že se nabídka předmětů mění a ať si vybereme jiné. Naštěstí pro nás, nám vyškrtly jen jeden předmět a tak jsme si musely zvolit jiný.

Po příletu do Huelvy jsme šly do školy a tam nám řekli, že pokud chceme studovat Education (ano, to jsme chtěly), tak musíme studovat ve španělštině, jelikož všechny předměty v angličtině byly zrušeny. V tu chvíli by se v nás krve nedořezalo, jelikož naše španělština byla na úrovni - Hola! Tres vinos blanco! Tres tintos! Bolsa, por favor! (Ahoj! Tři bílá vína! Tři tinta! Nákupní tašku, prosím!). Nakonec se však ukázalo, že nezrušili všechny, jeden nám tam nechali.

Takže začíná obíhání po učitelích, kteří nám dovolí studovat španělský předmět s anglickou zkouškou. Je těžké se na něčem takové domluvit s vyučujícími, kteří anglicky umí asi tak jako my španělsky.

Aby to pro Vás nebylo dlouhé, tak po dvou týdnech obíhání, a zjištění toho, proč vlastně veškerý chaos nastal, se nám naštěstí podařilo sehnat pár ochotných učitelů, kteří nám vyhověli. Dozvěděli jsme se, že všechny problémy jsou způsobeny tím, že tato škola nemá dostatek financí a tak musela zrušit předměty vyučované v angličtině, jelikož nemá na to, aby zaplatila učitele. Zároveň však nabrala o 200 erasmus studentů víc než loni, jelikož za každého z nás nějaké peníze dostane.

Takže jsme opravdu vděčny všem učitelům, kteří i přes jazykovou bariéru byli ochotní vzít nás do svých předmětů a lehce pozměnit požadavky k jejich ukončení.

Jen tak pro zajímavost naše předměty:
- Plastic and visual development and teaching
- Intercultural Education
- Physical education and its didactics in elementary school
- Espanol 
- Social Psychology

Tudíž snad od dnešního dne (tj. 20. 10. 2014) nám začne normální režim, jako vám všem ostatním :-)

No dobře, v pondělí budeme mít výuku jen každý druhý týden, úterý plné, středu máme volnou a ve čtvrtek a pátek máme jednu hodinu. Ale i tak, trochu nám ten režim začne :-)

Jinak nám sem ve čtvrtek přijela Janča a slíbila, že po příjezdu domů sepíše nějaký článek o tom, jak se jí u nás líbilo a nebo nelíbilo. Tak se těšte :-)

Na závěr pár fotek z uplynulých dní: procházka po Huelvě, fronta v Primarku :-)






















Hasta luego!

Nikouš, Peťka a Andy