HOLA, HOLA!
Po výborném opileckém večeru se probouzíme v hotelu, balíme se a v 11
hodin máme schůzku s majitelkou bytu a stěhujeme se J
Jelikož zatím neumíme jezdit autobusem a není to zas tak daleko, v 10 hodin
vyrážíme každá se dvěma těžkými kufry do nového bydlení. Asi po 20
minutách stojíme před bytem a čekáme na majitelku.
Ta kupodivu přichází na čas a jdeme se ubytovat. V našem včerejším
opileckém stavu jsme se domluvily, která bude mít jaký pokoj, takže si odvážíme
zavazadla na naše místa, majitelka (Lucia) nám ukazuje, jak funguje bojler, co
kde je, taky nám koupila nám nové žárovky do lampiček, nový smeták, lopatku a
mop. Za což jsme opravdu rády, že nemusíme utrácet z vlastních kapes J
Hodně špatnou angličtino-španělštinou se domlouváme ohledně internetu, že
nám jej tady zařídí, a že zítra přijde a podepíšeme smlouvy. Upřímně musíme
přiznat, že nejvíc toho řeší Andrejka, o které jsme se zatím moc nezmínily, ale
je tu s námi!!! Proto, vše co píšeme, začíná TRES – tři! Né, že bychom
objednávaly tři vína pro nás dvě J Ale Andrejčin začátek Erasmu byl
odlišný od toho našeho, o tom však později v samostatném článku ;-)
Loučíme se, my jen tak zhruba vybalujeme a vydáváme se do nákupního centra
nakoupit nějaké základní věci, které na byt potřebujeme a hlavně se na chvíli
připojit na wifi. Člověk by nevěřil, že
bez toho internetu se bude žít tak těžko L
Jako první nás čeká návštěva Primarku. Kupodivu, žádné oblečení jsme si
nenakoupily J Šly jsme
tam čistě jen pro povlečení na postele, deky, polštářky, ručníky, hrnky na
kafe/čaj a nějaké malé dekorace do bytu, abychom to tu měly trochu útulnější J
Potom jsme zavítaly na nákup potravin, kde jsme taky nakoupily jen to
nejnutnější a hlavně abychom si po třech dnech mohly dát konečně první teplé
jídlo :-P A vyrážíme domů, protože nás večer čeká další partyparty a my už
nemáme moc času. Zatím nechápeme proč,
ale čas tady běží neuvěřitelně rychle J
Cesta do nákupního centra, kterou jsme absolvovaly pěšky, byla docela
náročná, jelikož bylo fakt vedro a byl to kus cesty a tak jsme se rozhodly, že
se konečně naučíme jezdit autobusem. Přišly jsme na zastávku, zjistily správný
směr, číslo autobusu a čekaly, s tím, že nemáme tušení co říct, až
nastoupíme. Autobus přijel, my daly řidiči peníze, on nám lístek a šly jsme si
sednout. Opravdu těžké naučit se jezdit autobusem, že? Když nemusíme říct
jediné slovo :-D
No nic, přicházíme na byt, vaříme těstoviny s rajčatovou omáčkou, na
rychlo vybalujeme a chystáme se na další party. Tentokrát první oficiální s ESN
organizací a ostatními erasmus studenty (neboj mami, u nikoho cizího na bytě
jsme nebyly!)
Vyrážíme asi 45 minut před tím, než máme sraz s ostatními, protože
nemáme tušení, kde je Plaza de La Merced. Na místo přicházíme docela uhnané,
jelikož 45 minut před bylo taktak, ale jelikož jsme ve Španělsku, všichni
ostatní přichází asi tak o 15 minut později, než mají J Klasika…
Potkáváme se s Němci, Italy, Slováky, Estonci, Španěly, Čechy atd…. A
taky samozřejmě s Pasqualem, který se k nám velmi má J Vyrážíme na
Mandalu, což je místo, odkud je překrásný výhled na Huelvu. Je to kopec jako
kráva a jsme rády, že jsme na rozdíl od ostatních slečen nezvolily podpatky.
Po příchodu na místo zjišťujeme, že výhled je opravdu super, jdeme si
objednat první (a taky poslední víno),
ochutnat Paellu, která je dnes free a
najít si nějaké místo, kde můžeme v klidu popíjet. Víno bylo dobré, ale
poslední v celém baru, paella chutnala jako rizoto, takže nothing special. Seznamujeme se s nějakou
Češkou, a s hodně Italy (těch je tady opravdu, opravdu dost). Chceme další
víno, které nemají, volíme Sangriu (šťávička
L) a povídáme
si s Javierem, Pasqualem, Fredericem a taaak. Po třech Sangriích chceme
něco silnějšího a jelikož mají tequillu v akci, jdeme na ni. Původně jsme
si řekly, že si dáme jen jednu, ale když nebylo co pít, daly jsme si jich
poněkud víc. Povídáme si, učíme se nějaký super
funny španělský tanec, panákujem s Mariem (ach bože!) a kolem 2 hodiny ranní se rozhodujeme, že půjdeme domů.
Jelikož chceme dorazit dřív než před svítáním a doufáme, že se neztratíme jako
včera.
Cesta domů proběhla v pohodě a ve 3 ráno jsme doma jako na koni.
Chálujeme poslední zbytky oběda, protože máme hlad a jdeme spát.
Zítra nás čeká VELKÝ nákup základních potravin, sraz s Mariem a podpis
smlouvy J
Hasta
luego!
Nikouš, Peťka a Andy
Opět krásné shrnutí úžasného dne!:)
OdpovědětVymazatSuper lampička v Peťčiném pokoji, doufám, že právě do té Vám paní majitelka nakoupila ty žárovky :D
OdpovědětVymazatTy lampičky jsou všude!!! :D
OdpovědětVymazat