Málaga, Caminito del Rey
Ve středu ráno jsme vstávali už kolem 7 hodiny,
jelikož náš první plán bylo „Caminito del Rey“, které se nachází asi hodinu od
Málagy.
Kdo neví, o co jde, a to nejspíš většina z vás,
Caminito del Rey (přezdíván jako „Chodník
smrti“) je stezka, která se vine po skalách ve výšce až sto metrů nad
propastí kaňonu El Chorro. Již dříve na této stezce zemřelo několik lidí. V roce
2001 byla stezka uzavřena, kvůli jejímu katastrofickému stavu – vrchní část z betonu
se celá zřítila, chybělo zábradlí apod. Jelikož i přesto se ji někteří snažili
pokořit, úřady se rozhodly stezku zrenovovat a 29. března 2015 byla znova
otevřena. Kdybychom mezi sebou neměli velkého turistu Kamču, jsme si jistí, že
bychom se zde vůbec nepodívali. Díky němu jsme se na internetu zaregistrovali (jelikož každou hodinu vpouštějí na stezku
pouze 50 lidí a tak je registrace nutná) a 3 dny po jejím otevření jsme se
na ni mohli vydat také. Prozatím zdarma, ale za půl roku bude již zpoplatněna.
Tady pár fotek z internetu, jak vypadala stezka dříve:
Stezka je dlouhá něco přes 3 km a po většinu času
není širší než metr. Vyfasovali jsme báječné síťky na hlavy a slušivé bílé
helmy, které by nám jistě při pádu ze 100 metrů zachránili život a vyrazili
jsme :-) Byl to úžasný zážitek a konečně jsme mohli vidět úplně jiné Španělsko.
Překrásná příroda, klid, čisto. Nádhera. Pár z nás překonalo samo sebe,
jelikož v některých úsecích byla cesta opravdu úzká a strach z výšek není
nic moc, ale ten stres za to stál. Kdo bude mít příležitost podívat se sem,
opět rozhodně doporučujeme J
Po super procházce jsme se přesunuli do auta a jeli
zpátky do centra Málagy, projít si pár památek a sehnat hostel na další noc,
jelikož jsme neměli kde spát.
Málaga je krásné město s pláží a mořem přímo v centru,
ale nějakými extra zajímavými památkami zrovna neoplývá. Prošli jsme si takový
ten klasický základ – pár kostelů, katedrálu, pláž a poté se vydali najít wifi
a shánět hostel. Nejprve jsme zašli do jednoho hostelu přímo v centru, kde
nám ale bohužel sdělili, že na Semana Santa bude nejspíš bez šance sehnat
ubytování pro 9 lidí, ale byli velmi ochotní, a že pokud chceme, můžou nám
nabídnout jejich zaměstnaneckou místnost, kde můžeme přespat na karimatkách. No
kdybychom nic nesehnali, určitě bychom to vzali, ale náš Kmínek se do hledání
opřel a nakonec nám našel hotel pár kilometrů od Málagy.
Když se
začalo pomalu stmívat, vyšli jsme si ještě na vyhlídku a mohli jsme konečně
vidět celou Málagu.
Kolem 8 hodiny jsme nasedli do auta a vydali se do
hotelu. Byli jsme v šoku, co nám to ten Kmínek zarezervoval. Měli jsme dva
apartmány pro 4 a 5 lidí. V každém byla kuchyň, koupelna, obývací pokoj,
ložnice a balkón + výhled na moře.
Byli jsme nadšení, ale příšerně unavení, takže jsme
si apartmánů moc neužili, lehli do postelí a spali jako zabití.
Mámě před sebou poslední den našeho výletu – Ronda a
Gibraltar.
Hasta luego!
Nikuša a Peťka
Žádné komentáře:
Okomentovat