pátek 23. ledna 2015

Cesta domů a zase zpátky

Ahoj, ahoj, ahoj!

Po dost dlouhé době přidáváme další článek, a v tom se trochu zpětně budeme vracet k 16. prosinci, kdy jsme letěly domů na Vánoce.

Asi týden před odletem už to bylo docela k nevydržení a nemohly jsme se dočkat, až přijedeme domů. Hlavní důvody byly samozřejmě vidět rodinu a kamarády, ale taky se ohřát. Jak všude všichni psali, zima ve Španělsku je opravdu krutá. Venku je průměrně 10 - 15°C což vůbec není špatné, ale ono je těch 15°C bohužel i na bytech a to už je trochu horší, jelikož tady není topení a tak není jak byty vytopit. Zároveň nám taky před odletem došel plyn v bombě, takže nám už netekla ani teplá voda. Klasika!

No nic, dočkaly jsme se a 16. prosince večer jsme vyrazily do Sevilly na letiště, kde jsme musely přečkat noc, jelikož letadlo nám letělo v 7 hodin ráno a my se neměly jak jinak dostat. Naštěstí jsme na letišti zjistily, že stejně brzo ráno letí domů i Italové a Poláci, takže jsme noc přečkávali společně a v rámci možností to docela uteklo (i když pokud nebudeme muset, nikdy už na letišti nespíme!).

Nejprve jsme letěly ze Sevilly do Barcelona a poté z Barcelony do Prahy. Lety probíhaly bez problému a 17. prosince jsme konečně pocítily teplo domova (a to doslova).

Jak si každá z nás užívala vánoční svátky asi moc psát nemusíme. Byly jsme rády, že jsme doma a bylo nám dobře. Ale po 3 týdnech nastal opět návrat do naší krásné Huelvy.

Upřímně se ani jedné z nás letět nechtělo. Ale bohužel, musely jsme. A tak jsme se 11. ledna dopoledne všechny zase sešly na letišti v Bratislavě a vydaly se na cestu. První let Bratislava - Miláno byl příšerný. Poprvé v životě jsme zažily obrovské turbulence, kvůli silnému větru, a chvilkami jsme si opravdu myslely, že v letadle umřeme. Ale náš pilot nebyl žádný nováček a bezpečně nás dopravil do Milána, kde jsme rychle vyzvedly kufry, běžely k dalšímu odbavení a v podstatě naskočily už do rozjetého letadla směr Sevilla. Tento let už byl v pořádku, odlet i přistání bylo na čas, zavazadla dorazila. Z letadla jsme přesedly na autobus, který nás dopravil do Huelvy a my se zase ocitly ve vymrzlém bytě, bez teplé vody.

Další den jsme přepojily plynové bomby, konečně se trochu ohřály pod sprchou, upekly buchtu a přitom se ohřívaly u otevřené trouby a celkově jsme si hodně užívaly skvělého Erasmus života.

První dny zase zpátky v Huelvě nebyly nic moc. Bylo nám dost smutno a tak jsme se rozhodly, že si naplánujeme nějaké výlety, abychom se měly na co těšit. Každá z nás ale pojala plánování výletů jinak.

Na prvním výletu jsme se docela shodly - pojedeme do Sevilly, která je 4. největším městem ve Španělsku, a je pouhou hodinu od nás. A my si samozřejmě za celé 3 měsíce neudělaly čas, abychom ji navštívily. Zároveň jsme rezervovaly hostel, ve kterém bylo topení na pokoji. Když už výlet, tak pořádný! :-D

Sevilla se nám ale nezdála jako dostatečná výzva, a bylo nám opravu hodně smutno, tak jsme začaly plánovat dál. Vymyslely jsme let do Barcelony. Termín jsme naplánovaly na začátek března, ale toho už se Andrejka moc nechytala. Plánovala totiž výlet domů. Napořád. A tak Peťka s Nikuší koupily jednosměrné letenky do Barcelony. Ale pořád jim to přišlo málo (na to jak moc jsou smutné), a protože Peťa pořád otravovala s tím, že chce jet do Maroka, Nikuša jí povolila vybrat si jakékoliv jiné město, ale v Evropě. A volba byla jasná PAŘÍŽ!

A tím prozatím uzavíráme naše cestovatelské plány. Už nejsme smutné, ale natěšené, i když na bytě máme pořád asi 14°C.

Prozatím vše. Ještě pár fotek :-)

Italské Alpy <3
Barcelonské letiště, které vypadá spíš jako obchodní centrum, než letiště :-)

Tentokrát trochu jiné zásoby než při první balení. Více potravin, které tady neseženeme a méně oblečení! Slivovice v láhvi od Coca-Coly je samozřejmostí.
Costa při zastávce v Barceloně - pozdrav pro Honzu Bártu, který náš blog asi nečte!

Hasta luego

Nikouš, Peťka a prozatím i Andrejka






Žádné komentáře:

Okomentovat